Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Ze dne: 13.01.2003
Věk - měsíce: 23
Rubrika: Novinky


Titul: Oslava druhých narozenin...

Martinka s Petruškou a svými dárečky :-)
Martinčina oslava proběhla u nás doma v sobotu 11.ledna. Přijeli samozřejmě děda s babičkou, hradecká babička, teta se strejdou, Petruškou a malou Danielkou. Právě na Danielku se Martinka klepala již týden dopředu. Teta přivezla Martince nádherný dort ve tvaru smějícího se sluníčka. Bohužel jsem tak nějak pozapomněl dort vyfotit před rozkrojením a tak Vám ho nemohu ukázat. Teta peče moc hezké dorty a mnoho druhů, bylo tedy z čeho vybírat :-)
Martinka měla dostat k narozeninám mimo jiné i dětské kolo. Zakoupili jsme ho již před vánocemi a já ho schoval u sebe v dílně. Jenomže těsně před předáváním dárků jsem pro něj skočil a umístil ho v v rohu temné kotelny (Tedy chodby s plynovým kotlem, stále si nemohu zvyknout. Kdysi tu totiž stál kotel na uhlí a to byla opravdová kotelna :o) ). Jenomže Petruška nenápadně odlákala Martinku do kotelny za účelem nějakých lumpáren a Martinka kolo předčasně zahlédla. Okamžitě se k němu hnala s výkřikem,"Jéjé kolóó!" Dalo mi dost práce ji odtamtud dostat. No, co se dalo dělat, Martinka posléze dostala kolo ještě jednou :-)
Předávání dárků mohlo konečně začít. Připravil jsem se s kamerou a začal točit předávání dortu Martince. Martince se moc líbil, což dala najevo hlasitým,"Jé dort, suníčko, oblíznu!" Než jí stačila Dana v čemkoliv zabránit, už si olizovala z prstíčků výborný krém. Teta se s dortem pečlivě zdobila a Martinka ho vylepšila za pár sekund ;-)
Po předání dortu se Marťa vrhla na dárečky. Vzhledem k jejich počtu měla opravdové druhé vánoce. Chvíli rozbalovala s Danou a já pak předal kameru, abych se na fotkách také občas vyskytl. Což se mi myslím povedlo ;-) Stejně, největší radost měla Martinka z nového kola. Musel jsem honem skočit do dílny pro klíč a seřídit sedlo na minimální výšku, což je momentálně pro Martinku akorát. Naučit se nastupovat se stalo pro Martinku dílem okamžiku. Ještě se musí naučit šlapat a bude jezdit po domě jako blesk. Vzhledem k její šikovnosti to jistě nebude dlouho trvat :-)
Martinka také rozbalila skákací gumový míč s ušima na držení, respektive s takovýma tyčkama. V jedné té tyčce-držáku se nachází v díře špunt. Ten se snažil strejda povytáhnout a foukat. Po chvíli povídal,"To je hrozný, foukat ten míč se špuntem v puse, kdyby tak šel oddělat!" Po něm se snažila ještě teta, děda, a Dana. Asi po půl hodině jejich zoufalého snažení nevypadal balón již tak splaskle. Ještě chvíli jsem je nechal vycukat, uchopil jsem špunt a trochu silnějším hmatem ho vyškubl ven. Nafouknout míč mi následně zabralo několik desítek sekund. Všem zůčastněným evidentně, jak se říká spadla čelist. Nikoho předtím totiž nenapadlo použít k odstranění špuntu větší sílu! :o)
Konečně mohla Martinka vyzkoušet skákání na balónu. Přes různé vysvětlování, jak má na něj nasednout si nalezla svoji specifickou metodu. Položí míč ke skříňce nebo stolu, ručkama se drží nábytku a hopsá. Žádný problém :-)
Uvařili jsme kávu a rozkrájeli Martinčin dort. Martinka dlabala, až se jí dělaly boule za ouškama. Mezitím se nám venku udělala pěkná tma, my se oblékli a přesunuli společně s dětmi na dvorek uspořádat malý ohňostroj. Schoval jsem totiž od Silvestra několik římských svící. Martince se pestrobarevné efekty moc líbily, neustále opakovala,"Jé tam tam hvezdičky!" Bohužel, pouze do chvíle, co mi na zapálení zbyla poslední svíce s práskavým obsahem. Při první ráně začala Martinka brečet, ale vzala si ji babička do náruče a už to bylo v pohodě. Ohňostroj skončil a my se mohli přesunout z mínus dvanácti zpátky do tepla domova :-)


Copyright © - LTX 2001 - 2024