Článek na serveru:  http://www.emartinka.cz

Aneb Internetová rodina, miminka, děti, neplodnost a metody její léčby

Ze dne: 21.6.2005
Martinčin věk - měsíce: 53
Rubrika: Deníček

---

Todle je můj počítač, taťkó! ...

S Vojtíškem jsme měli původně zavítat k paní doktorce na očkování. Jenomže přetrvávající pokašlávání a včerejší zvýšená teplota doktorku nepřesvědčily. Další očkování je plánováno na dobu někdy za půl roku, takže prý není kam spěchat(To mi připomnělo jeden reklamní slogan - Nač ten spěch?). V každém případě se jednalo o únavnou cestu do Velkého města . Vojtíšek si ji však náležitě užívá, jak vidíte na fotce z mobilu NOKIA 5140(Pokud se na našich stránkách vyskytnou podobné fotky horší kvality, jistojistě jsem je fotil mobilem. Ono je to lehčí a neustále při ruce ;-) ).

Vojtíšek mi po mém pozdnějším příchodu předváděl vytažené hračky(Já trávil odpoledne u kolegy a zapojoval mu řízení otáčení slunečního kolektoru. Po doprogramování řídícího průmyslového počítače se zdá, že by vše mohlo pracovat k naprosté spokojenosti) . Obzvláště jedna ho zajímá - jde o Martinčinu pokladnu ze supermarketu. Má to kalkulačku, pípá to, snímá čárový kód, hlasitě hovoří přes mikrofon a točí pásem na zboží. Vojtík sedí na zemi a vše mačká. To je jásotu. Také jsem si chtěl zmáčknout také jeden čudlík, jenomže se Vojtíšek zamračil a prohlásil,"Todle je můj počítač!" Abych vše pochopil, vystartoval do ložnice a nataženým prstíkem ukazoval na počítačové pracoviště,"Támdle máš počítač, taťkó!" Poté se vrátil zpět a znovu uváděl věci na pravou míru,"Todle je moje, počítač!" Nakonec, proč ne. Počítač jako počítač, že? ;-)

Navečer, těsně před koupáním dětí se u nás zastavila teta s velkým pejskem. Vojtíšek zbystřil a už se i v bačkůrkách hnal za psem. Málem ho objímal kolem krku a neustále hladil,"Malá, malá udělám. Malej pejsek to jé, malej pejsek!" Marně ho přesvědčujeme, že pes málem převyšující Vojtíška stoje přitom na všech čtyřech není malý, ale budiž. Vojtíšek si prostě dává do spojení to malá a malej. Hned stál u psa a zkoumal ho. Prstíčkem se dotkl jeho čumáku, aby byl vzápětí oblíznut(Tedy Vojtík ;-) ) Nadšeně volal,"Dívej, tady má pejsek čumák!" Poté ho chytl obouruč za plandající ucha,"Tady má pácačky!" Následovaly nohy,"Tady má boty, ííí, jéé!" To už i tatínek vybuchl smíchy. Vojtíšek totiž nazývá již delší dobu zvířecí nohy botama. Vojtíškovi by se takový pejsek jistojistě zamlouval. Jenomže maminka a s ní i Martinka, zachovávají od zvířátek bezpečný odstup ;-)

Na Vojtíkovi byste nepoznali, že jej i dnes trápila zvýšená teplota. Možná až na očka, ta měl taková lesklá. Jinak řádil jako černá ruka. I v postýlce poskakoval, i když o poznání méně. V jednu chvíli si zkoumal ručičku a skončil u své oblíbené hlášky,"Dívééj taťkó, tady mám. Vememe pejličku?" Tak nevím, jakmile se mu na ručce či jinde objeví nějaká oděrka nebo záděrka, hned ji chce dloubat špejličkou :o)

Pro více informací a vstup na server si klikněte na http://www.emartinka.cz

---

© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz