Stránky miminka,neplodnost,zajímavosti o dětech

 Hlavní menu
 NOVÝ BLOG
  - úvodní stránka
 ODKAZOVNÍK
  - naši partneři
 TĚHOTENSTVÍ
  - naše bříško Vojtíšek
 VOJTÍŠEK
  - novinky - deníček
  - míry a váhy
  - moje první...
 MARTINKA
  - novinky - deníček
  - Martinka po narození
  - míry a váhy
  - moje první...
 NAŠE NEPLODNOST
  - něco o rodičích
  - Martinka
 NEPLODNOST - léčba
  - metody IUI,IVF
  - metoda p.Mojžíšové
  - lidstvo má problém
 ARCHIV ČLÁNKŮ
  - deníček
 FOTOALBUM
  - naše fotografie
 ODKAZY
  - katalog odkazů
 DOMA
  - domácí pekárny chleba
  - u nás doma
  - rekonstrukce domu
  - písková filtrace bazénu
 WEBMASTER
  - vývoj eMartinky
 FAQ
  - co je to eMartinka?

 Kniha návštěv
- Napište nám
- Přečtěte si

Poslední zápis:
8.7.2006  10:58:29



 Webmaster
Pište nám na adresu dopisy@emartinka.cz

WEBMASTER
© LTX 2001 - 2024
Radek Lehký
Tel: 602138084
ICQ: 297193369

Veškeré dotazy a technické připomínky mi adresujte na
webmaster@emartinka.cz


Vyberte si články podle Martinčina věku(měsíce):
  1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  15  16  17  18  19  20
  21  22  23  24  25  26  27  28  29  30  31  32  33  34  35  36  37
  38  39  40

Návštěva a strašidelný les...


  Článek ze dne: 7.10.2002Přečteno: 2844 x  


Již včera jsem psal v Deníčku o naší návštěvě u malého Zbyňka. Z návštěvy máme více zážitků a tak se o ně s Vámi chci podělit.
Sotva byla Martinka vypuštěna na zem, ihned ovládla všechny Zbyňďovy hračky. S radostnými výkřiky,"Méďa, méďa, medvídek!", vytáhla z hračkové bedny stejného medvídka, jako má sama na spinkání. Není divu, vždyť medvídek byl přibalen k velkému balení plenek Pampers :-)
Martinka postupně rabuje hračky, najednou se zarazí, odstoupí asi metr zpět a povídá,"Bojíím bojíím!" Čeho že se v bedně bojí se z Martinka nedaří dostat. Bát se Martinka naučila nedávno a používá tato slova když například nemůže slézt ze židle ;-)
Největší radostí bezesporu bylo nalezení plyšového myšáka. Stejného má totiž Martinka doma. Našla ho v obyváku položeného vedle gauče. Očička se jí rozzářily, tvářičky zalily úsměvem a už se k němu hnala. Celou dobu povídala,"Myšáček myšáček!" ;-)
K večeru, asi hodinu před odjezdem přišla Martinka plně na chuť skládací kostce s výřezy různých tvarů. Vždy dvě strany mají stejnou barvu, dítě by mělo vybrat kostičku jedné ze tří barev a vhodit ji do správně tvarované díry na straně správné barvy. Martinka se v žádném případě nezobírala nějakou barevností, ale jinak prohazovala kostičky správnými otvory jako o závod. Až jsme na ní s Danou koukali jako spadlí z Marsu. Čtverečky, kolečka, ovály, trojůhelníky jí nedělaly žádné problémy. Jeden tvar však vzdoroval ostošest. Marťa se snažila prohodit lichoběžník a ten jde prostrčit pouze v jedné jediné poloze. Jednou se jí to i povedlo. Sotva prostrkala všechny kostičky dovnitř, Dana musela rozebrat kostku, vyklepat je ven a Marťa začala odznovu. Fakt se pěkně zabavila ;-)
Malý Zbyňďa se během naší návštěvy naučil moc pěknou věc. Přitáhl si židli ke kuchyňské lince, vylezl na ni, otevřel dvířka u mikrovlnky a mačkal na ní čudlíky. To víte, Martince jsme ohřívali bumbáníčko a děti jsou moc učenlivé. Podle toho, jak se Zbyněk zaujal ovládáním trouby, budou ho to asi těžko odnaučovat. To mi připomnělo - kolega má malého Radečka a ten, když byl starý tuším jako Martinka, jednoho krásného dne zapnul mikrovlnku. Tak nějak si nastavil asi deset minut a prázdnou ji pustil. Asi za čtvrt hodiny chtěla jít maminka něco ohřívat a trouba dělala mrtvého brouka. Zavolala tatínka, ten se snažil troubu maličko odsadit od zdi a ouha, to to pálí, na krycí plech nešlo sáhnout. Opatrně odšrouboval kryt a jediným problémem se ukázala tepelná pojistka. Trouba přežila dětské testování bez úhony ;-)
Jako poslední super zážitek Vám musím popsat cestu domů. Pršelo, foukal vítr a představte si to, večer se udělala tma! Téměř celá cesta je lesem a mockrát jsem těmi končinami nejel. Ponejprv(To už Marťa dávno spinkala v autosedačce) z levé strany hup, hup skákaly žabičky. šlápl jsem ostřeji na brzdu až popadaly věci ze zadního sedadla na zem. Já se potmě celkem lekám, neboť auto bylo nové dva měsíce a vběhla mi tenkrát do cesty srnka. Druhá se pokoušela o totéž loni na podzim, ale naštěstí jsem dobrzdil, článek o celé události naleznete někde v Novinkách. Zvířátka mají zkrátka naše auto v oblibě, proto to lekání :-)
Žabičkama to tedy začalo a během cesty se kolem silnice v záři reflektorů mihla ještě myška, zajíc a nakonec nám doprostřed jízdního pruhu přistála těsně před auto malá sova. To už jsem brzdil úplně natrvrdo. Naštěstí se sově nic nestalo, stihla se asi přikrčit a my jí tím pádem neublížili. To již bylo dost i na Danu a povídala,"Prosím tě jeď pomalu, příštím zvířátkem bude buď kanec, srnka nebo jelen!" Naštěstí se předpověď nepotvrdila a my dojeli šťastně domů ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


 Články na serveru

20 měsíců

 (8178) 13.10.2002
Akce řepa - noční bojová hra?...

 (2844) 7.10.2002
Návštěva a strašidelný les...

 (2694) 4.10.2002
Takové pohodové odpoledne...





© LTX 2001 - 2024  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz


[CNW:Counter] TOPlist