 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Martinka se bojí letadla...
| Článek ze dne: 18.3.2002 | Přečteno: 2646 x |
Od té doby, co jsme začali s Martinkou chodit na procházky pěšky, nechce jezdit v kočárku. Pro Martinku je kočárek dobrý jenom na spinkání.
Dnes jsme s Marťou doma opět sami a tak než jsem přijel z práce byla s Danou chviličku na projížďce. Dana doufala, že usne, ale nízkolétající letadlo Čmelák dělá velký rámus a tak ze spaní nebylo nic.
O půl třetí přijíždím domů a vcházím na chodbu. Vítá mě radostné Martinčino pištění. Dana jí právě zavazuje botičky a tak žádné otálení, jdeme ven. Martinka ani nechce vyprovodit maminku k autobusu, běží směrem k zahradě. Výlet s takovým prckem není vůbec jednoduchý. Musíte se neustále ohlížet zdali nejede auto, nebo kolo a pozorovat kam má Martinka právě namířeno.
Martinka probíhá zahradou a lomcuje vrátky na druhé straně. To víte jde na jistotu, sousedi za zahrádkou mají velkou králíkárnu plnou velkých a malých králíčků a morčat. Před králíkárnou sedí pejsek, spíše štěně, které je stejně vysoké jako Martinka. Martinka běží ke králíčkům a nic nedbá, že probíhá kolem pejska. Naštěstí je dneska nějak v klidu, kdyby si chtěl hrát tak Martinku porazí na zem. Martinka je jako u vytržení z králíčků. Pejsek ještě stihne Marťe olízat ručičku.
Musíme se kousek poponést, jinak se Martinka neustále vrací. Jdeme kousek do kopce ke známé ohradě se slepičkama. Martinka trhá stébla trávy, jak to viděla u mě a strká ji slepičkám skrz plot. Slepice ale mají zeleného zobání kolem dost a tak k nám ani nejdou. Martinku zaujme blížící se práškovací letadlo. To je věc. Letadlo se řítí na nás ostrým obloukem ve výšce asi 30 metrů a na plný plyn nás přelétá. Jsme ohlušeni řevem motoru, Martinka lehá na zem a křičí. Letadlo vyrovnává zatáčku, přelétne v této výšce nad domy, spustí práškování nad polem a pak mu zbývá pár metrů na vystoupání nad vrcholky lesa v kopci. Pěkný blázen, ale je vidět že to má pod kontrolou. Letadlo nad námi stihne přeletět tímto stylem ještě několikrát a Martinka pokaždé začne brečet a musím ji utěšovat. Nedá se nic dělat, jdeme domů.
Cesta domů není jednoduchá. Martinka jde svým oblíbeným stylem. Deset metrů vpřed a dvacet metrů vzad. Někdy i naopak. Jakmile uvidí něco co jí zaujme, okamžitě to sbírá a případně ochutná. Bohužel jí zaujmou většinou nějaké odpadky.
Verze pro tisk...
|
|
|---|
| Články na serveru |
|---|
| |
|---|
|
- 