|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Akce řepa - noční bojová hra?...
Článek ze dne: 13.10.2002 | Přečteno: 8293 x |
Akce řepa, původně plánovaná na sobotu proběhla nečekaně v páteční podvečer, jak k tomu došlo se Vám pokusím nastínit následujících řádcích. Na vysvětlenou - Akce řepa probíhá u babičky a spočívá ve sklizni krmné řepy na poli. Řepu má prababička pro králíky. Jak říkáme, řepa je jediná společná akce, která nám zbyla. Dodnes vzpomínáme na doby, kdy babička chovala prase a my se všichni jako rodina sjížděli na zabíjačku. Tenkrát to byla akce dvakrát do roka a v současné době nám celkem chybí. Z další zaniklé společné činnosti mohu jmenovat sekání a sušení sena. Vzhledem ke skutečnosti, že se seno stejně suší ve velkém u švagra, jednoduše občas přivezou nějaké s sebou k babičce.
Abych se vrátil k řepě, teta Alenka přijela z Hradce již v pátek, těsně po našem příjezdu a povídala,"Zítra jedeme kupovat nové auto a proto jsem si řepu přijela odpracovat dnes!" Poté co Alenka odjela na pole, babička spráskla ruce se slovy,"No jo, Alenka očistí řepu a někdo ji na poli přes noc ukradne!" Tím padlo rozhodnutí, že se musí řepa uklidit ještě tento den. Já měl bohužel domluvenou schůzku se zástupcem jednoho nejmenovaného významného Webu a musel jsem odjet do Hradce. Dana mi při odjezdu připomínala,"Hlavně se nezapomeň stavit pro babičku, aby jsi se pro ni nemusel vracet jako minule!" Takže Alence na řepu šla pomoci Dana společně s babičkou. Dědu mezitím odvolali z práce aby si hrál na traktor, neboť my nemáme na autě kouli pro připojení vleku.
Já mezitím vyřídil v Hradci vše potřebné a s hlavou plnou nového materiálu na přemýšlení dojel až k domu. Otevírám dveře, v obyváku nacházím samotnou prababičku s Martinkou. Je to jasné, všichni jsou na řepě. Prababička se mě mezi dveřmi ptá,"Kdepak máš babičku, Radku?" Já hlava děravá, babičku jsem zapomněl v Hradci! Chudák na mě čeká a já ji nevyzvedl. Okamžitě skáču do auta a jedu zpět. Mezitím mi volá Dana, chtějí pomoci s nakládáním řepy.
Babička je konečně tady, jedu tedy na pole. Chvíli bloudím, než naleznu správné místo, to víte není to jednoduché v nastávajícím šeru. Děda brázdí pole svojí Octavií s připojeným vlekem a my nakládáme potmě řepu. V jednom místě zjišťujeme, že traktor má asi jiný rozchod kol než osobní auto, neboť se před jedním kolem objevuje řádek řepy na sousedním úseku. Musíme tedy navíc vyškubat pár řep, aby někomu neznámému nevznikla zbytečně škoda. Jeden vlek vezeme domů, do dvorečka musím dědovi potmě zacouvat. Pro druhý se vracíme v úplné tmě a největším problémem je trefit se do správného řádku. Konečně máme řepu doma a z akce původně plánované na sobotní dopoledne nakonec byla perfektní noční bojová hra, jak povídala Dana ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 14.10.2002 7:43:26 Alena No původně to bylo tak, že si jen odpracuji tu sobotu a že budu řepu opracovávat někde uprostřed řádku, aby z cesty nebyla vidět. Když jsem pak viděla že je řepy málo a že by se to dalo stihnout vše za páteční odpoledne, volala jsem domů, zda by pro řepu mohl někdo přijet, že to stihnu celé sama do šesti hodin. Dana se nabídla, že mi přijede pomoci a nakonec se ukázalo, že bez ní bych to sama nezvládla a i tak to bylo dosti hektické a bolí mě celý člověk ještě dnes. Ale na druhou stranu, dobře, že jsme to stihli, další sobotní brigádnice onemocněla a zas by nastal problém. Někdy zdánlivě nemožné, se stane skutečností, nakonec všichni byli rádi, že měli volnou sobotu. I počasí bylo v pátek o malinko lepší. | |
|
|
---|
Články na serveru |
---|
| |
---|
|