|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Dovolená IV. - Bojnice, aneb pán s bábetkom
Článek ze dne: 04.08.2004 | Přečteno: 6270 x |
Třetí den naší dovolené na Slovensku potvrdil jedno pravidlo - nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Po
ránu nás uvítala zatažená obloha a z nebe se snášející kapky(Dokonce i chudinka kočička, která se k naší chatě
včera přistěhovala, obíhala stavení kolem dokola naprosto mokrá. Jednoznačně chtěla dovnitř). Takovéto počasí
již nebylo ani na plán B, řešili jsme proto variantu D. Děti je potřeba nějakým způsobem zabavit, aby nám
nezdivočely na chatě ;-)
A je rozhodnuto - honem se naobědváme a jedeme na zámek do Bojnic. Dana po obědě balí dětem nějaké
věci na cestu, kojí Vojtíška a po chvíli na mě volá,"Pojď se na něco podívat!!" Vidíte to na první fotce
také? Vojtíška nějak zmohlo dopoledne a v poklidu usnul na posteli. To víte, budit se nám ho nechtělo, jenomže
čas běžel, takže nám nic jiného nezbylo.
Konečně uháníme cestou necestou z Kuneradu na Rajecké Teplice. Těsně před městem zjišťuji nemilou věc. Včera mi
Dana povídala,""Já nechám všechny slovenské peníze ve své peněžence!" Já jí přitakal,"Dobře, takže ta moje je tím
pádem na nic a schovám ji v kufru!" Už víte, co naznačuji? Prostě a jednoduše jsem si vyjel na dlouhý výlet bez
řidičáku a všech dokladů od vozidla. Dobré, že? Jakmile Dana uslyšela můj problém, její otázka zněla,"Tos mi
neměl ani říkat. Chceš se vracet?" Já odpověděl,"Vzhledem k tomu, že nejedeme sami, ne. Z hlediska
pravděpodobnosti by to mělo vyjít. Vždyť mě policisté s novým autem ještě pořádně nezastavili. A to ho máme
čtyři roky!" Tak co myslíte, vyšlo to? Nezastavili nás policisté? Máte pravdu, nezastavili. Jinak
nevím, co by se mnou provedli. Před několika roky jsem jel se služebním autem do sousedního města za
nákupy do elektrotechnického velkoobchodu. Co čert nechtěl, v první vesnici stáli policisté. Zastavili
mě a ten jeden mi povídá,"Dobrý den, pane řidiči. Vaše doklady a doklady od vozidla!" Chvíli se šacuji
a pak odpovídám,"Bohužel nemám, zapomněl jsem je ve firmě!" Policista se usmívá a
pokračuje, "Výborně, takže to bude pokuta!" Už už sahá po bloku. Já však vynáším posledního
trumfa,"Když já nemám ani peněženku!" Policista se diví,"Máte s sebou vůbec něco?" Odpovídám,"Nic!" Policista
chvíli přemýšlí a přikazuje,"Okamžitě zmizte, ať už Vás nevidím!" Dobré, že? Já normálně doklady
vozím, jenomže teď na Slovensku se mi něco podobného stalo podruhé za deset let ;-)
Po zaparkování v Bojnicích uháníme směrem zámek. Vojtíška mám posazeného na zádech v malé krosničce. Sedí
v ní poprvé a náramně se baví. Ta pravá zábava na nás však teprve čeká. Na zámku čekáme, až nás vezmou dovnitř.
Prohlídky totiž chodí po deseti minutách a na první pokus nám to nevyšlo. Po deseti minutách se skutečně dostáváme dovnitř.
Zastavujeme se v první místnosti a průvodkyně spouští svůj výklad. Spolu s námi procházejí i cizinci, kteří si nahlas předčítají
výklad z papírů. Do toho se raduje Vojtíšek. Sedě v krosničce poprvé, juchá na všechny okolo, směje se nahlas a poplácává
okolostojící po hlavě. Obrovská zábava. Průvodkyně po chvíli nevydrží a povídá,"Ten pán s tým bábetkom, nech odídě do
vedlajšej miestnosti!" Tak a máme to, byli jsme vykázáni. Pod přísným pohledem všech zůčastněných kráčím o místnost vpřed a v klidu
si s Vojtou prohlížíme zcela prázdnou expozici. Ať se vedle mačkají ;-)
Po chvíli se dostáváme dozadu výpravy a prohlížíme si místa, která ostatní již prošli. V jednom prázdném pokoji nás dojde jiná průvodkyně a
vyzvídá na Vojtíškovi,"Ty maličký, ako sa voláš? Vojtíšek? Vojtíšek, ak sa neztíšiš, vezmem ťa do hladomorne!" Samozřejmě
to myslí z legrace. Vojtíšek sesazený ze sedačky mi po chvíli zdrhá do zakázané oblasti a oplácává nějaký nábytek. Přichází
další průvodkyně a situaci komentuje,"Pozri, on je ozajstný malý historik!" Další prohlídka probíhá následovně - průvodkyně obdivují Vojtu a
já se již plně bavím. Nakonec naše prohlídka Bojnického zámku nedopadla špatně, co myslíte? ;-)
Vedle zámku se nachází překrásné a celkem velké ZOO, jdeme tam. Procházíme kolem většiny zvířátek a děti je obdivují.
Hlavně Vojtíšek, ten na každé zvíře píská a výská. Martince se rozhodně nezamlouvalo u slonů, neboť tam měli jednoho
přivázaného řetězem a on se strašně vztekal. Nahlas troubil a házel po nás vše, co mu pod chobot přišlo.
Verze pro tisk...
| |
---|
Články na serveru |
---|
| |
|