 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Police na chodbě...
| Článek ze dne: 17.01.2003 | Přečteno: 6823 x |
Konečně jsem se po všech těch svátcích a dnech lenošení vrhl na výrobu botníkových polic na chodbě. Vždyť materiál mám nařezaný již od poloviny prosince.
Už několik let řešíme problém kam schovat zimní boty v létě a letní boty v zimě. Právě na chodbě se nachází takový výklenek ve zdi, v němž kdysi stála kamna na pevné palivo. Donedávna jsme tam také parkovali kočárek. Ten už má nové místo a tak mi nic nebrání v pracovní činnosti.
Při práci samozřejmě nesmí chybět Martinka. Neustále mi podává nějaké nářadí a snaží se mi moc pomáhat. Já například vyměřoval přesně laminovou desku před řezáním a tužkou na ni rýsoval čáry. Martinka si bleskurychle odběhla do obyváku pro pastelku a než jsem se stačil vzpamatovat, jedna celá bílá deska byla zmalovaná k nepoznání. Ještě štěstí, že to pouští vodou. Další oblíbenou Martinčinou činností je lámání olepovací hrany na malé kousky. Neustále musím kontrolovat, kam jsem cívku položil, aby se jí nezmocnila.
Je celkem zábavné pozorovat Martinku, jak si pracně přitáhne kbelík s víkem vedle mě, posadí se na něj a já mezitím uchopím horkovzdušnou pistoli, abych nahřál a přilepil hranu. Sotva začne vrčet, Martinka seskočí a běží do bezpečné vzdálenosti dvou metrů. Přitom opakuje,"Nebój nebój, nespálí tatínek, nebojím!" Moc dobře si pamatuje to letní sáhnutí si na svářečku plastů.
Laminové desky je samozřejmě potřeba před olepením hran nejdříve seříznout na rozměr. Když ono to není vůbec jednoduché. Všechny stěny máme doma křivé a tak vychází police co kus to originál. Dlouho jsem přemýšlel, jakým způsobem vyměřit každou desku do tvaru nepravidelného kosodélníku. Až jsem si vzpomněl na školní geometrii - jednoduše stačilo vzít provázek a vyměřit s ním prostor ve výklenku uhlopříčně a následně i do hloubky. Vzal jsem tužku a na desku ty rozměry podle provázku jednoduše přerýsoval. Fakt jednoduchá a přesná metoda. Jenom přitom nesmí asistovat Martinka. Chce totiž také vyměřovat :o)
Následné řezání laminových desek ruční kotoučovou pilou také stojí za to. I přes relativně vysoký výkon centrálního vysavače létají piliny všude kolem. Stačilo deset minut řezání a podlaha se změnila k nepoznání. Než jsem ji stihl vysát, přicupitala Martinka, prošla se nepořádkem a se slovy,"Tatínek žezal pílou, jo jó, bordel na zemi!" se otočila a šupajdila do obyváku. Přitom se jí povedlo trochu toho bordelu roznést po domě :-) Je to těžké, když ještě nemám dokončenou dílnu a venku panuje nechutné počasí.
Verze pro tisk...
| |
|---|
| Články na serveru |
|---|
| |
|---|
|
-